Trénujeme s Ondrou – úvod

ivcaneoprenTrénovat jsem začala jako obvykle v listopadu a až do konce března poctivě plnila plán, absolvovala dvě soustředění v teple, jedno cyklistické a jedno atletické. Na tom druhém jsem se pravděpodobně velmi unavila a nebyla schopná se z únavy dostat.

Ihned po návratu začaly závody a já se jich musela nekompromisně účastnit, marná byla snaha okolí mi je rozmluvit…

K tomu – jak se ukázalo posléze – alergie na vodu, jejíž následky se začaly projevovat na konci května a já zmatená jsem usoudila, že bude potřeba polevit v práci. Svoji manažerskou činnost v našem podniku jsem snížila na nutné minimum a nevědomky začla „lenošit“. To se projevilo hlavně v tréninku, kdy díky přebytku času jsem jen líně sedala na kolo a nebyla na něm schopná zrychlit, k tomu konzumace všemožných potravin z dlouhé chvíle a čtyři kila navrch. Neměla jsem švih. Úplně bez energie. Na startech jsem bejt vůbec nechtěla a nebo jen v roli diváka.

Ale přece jen nejradši jsem trénovala intervaly v dlouhých kopcích (na kole), které jezdim na německý straně Lužických hor, což je příjemný svezení a navíc z nich mám pocit, že mi dávaj spoustu síly. Naopak za nejhorší považuju cyklistický trénink na Malorce, kde se mi vybaví jen nekonečný posed v sedle a zábava nulová. Nejsem stavěná na pouhé najíždění kilometrů. A z obvyklého tréninku doma jsem nemusela běžecké intervaly, protože mi zkrátka nešly, nemohla jsem se rozběhnout.

Xterra

Začátek sezóny se vyvíjel slibně, první závod jsem z prvního místa sestoupila kvůli defektu, jiný problém se zatím neobjevil, neb ve zmrzlé Vltavě ještě asi sinice nerostou… V Hostivaři a v Děčíně jsem pak vyhrála, avšak poté se začala projevovat alergie ukrutně a já mezi závody stonala a když už se zdálo, že bych se mohla uzdravit, přišlo další plavání a znova… Na MČR v Ostrově ani na Hluboký jsem nedokázala sestru porazit, i kdybych udělala bůhvíco.

Celý seriál jsem objela, skončila druhá za svojí vlastní sestrou Kateřinou. Budiž jí přáno a mně namotivováno.

ivcabeh

Atletika – extraliga

Zde jsem pohořela nejvíce – celý rok jsem nebyla schopná mít radost z této disciplíny, a na stadiónu obzvlášť ne, zúčastnila jsem se celkem tří klání v extralize a nepovedla se mi ani pětka, ani trojka, téměř vždy jsem uzavírala výsledkovou listinu. Sic natrénováno bych měla, ale hlava se zablokovala, neboť se jí zdálo, že se zbytek těla spíš kutálí a když se pak atletka zabývá takovýmto problémem, nemůže čekat slušný výsledek.

Na baráži jsem ale předvedla výsledek chvályhodný a jako oddíl jsme opět postoupili na další rok do extraligy. Amen.

MTB maratony

Zkusila jsem objet dva dlouhé závody – Šelu a Malevil, v obou případech jsem obsadila třetí místo a byla na něj hrdá. Zároveň jsem ale věděla, že tímto stylem pokračovat nezvládnu. I když v tuto chvíli jsem už jiného názoru, tenkrát to bylo nemyslitelné!

MTB půlmaratony – objela jsem asi pět závodů a excelovala na dvou – v Plzni a v Hradci, zač jsem byla velmi ráda, zbytek byl katastrofální, téměř pro ostudu. Jednalo se o závody kolem měst a ne všech jsem se mohla zúčastnit, i když disciplína je to zajímavá.

Závody, které se mi doposud vybavují – nejlepší poloviční ironman, kde, dá se říct, jsem si sáhla na dno svých sil. Vyčerpaná z předešlého dne po MTB maratonu jsem šla tento triatlon pouze zkusit a nakonec z toho byl i překvapivě hodnotný výsledek, stupeň číslo dva. A ještě skupinové klání Žacléřská 70, kde jsem po dlouhé době pocítila starý známý tah, na který jsem celý rok čekala. Na druhou stranu nejhorší vzpomínku mám na mtb ½ maraton v Kutné hoře, kdy jsem se dostala do stádia, že nevím kudy jedu a jen si přeju už nikdy nezávodit, a nebo pětka na dráze na Strahově (extraliga) aneb kroužení ve sluneční záři v pravé poledne.

Začátkem listopadu jsem se konečně dočkala slibovaného vyšetření a byla mi potvrzená alergie na vodní květ. Ale v další sezóně by to mohly vyřešit tabletky a nosní sprej.

Tento rok jsem MTB závody objela za cizí tým, ale jelikož nesplnil ani zčásti mé očekávání, zůstávám v příští sezóně pro všechny typy závodů ve svém rodném Cvikově.

Také nesmím zapomenout na pracovní aktivitu – dlouze jsem se zamyslela a došla k závěru, že je načase začít zase naplno pracovat a tak jsem si našla práce dvě – tedy v původní částečně setrvávám a druhou pozici na recepci místního velkého penzionu jsem si vyhledala, což alespoň odpovídá mému dosaženému vzdělání.

Vytížená jsem tedy dost a sportovat zvládám jen tak tak, což ale shledávám jako nejlepší možnou variantu = stále v plném nasazení 🙂

Plán zahrunuje období od 9. listopadu do 5. prosince, období od konce volna z pozvolným nástupem objemového tréninku. Vše probíhá v pásmu základní vytrvalosti nebo kompenzace, ze speciálních prvků je zahrnuta pouze běžecká abeceda iTECH.

A jak je plán plněn? To můžete sledovat v propracovaném on-line systému MyTreneek, který má v tuto chvíli již více než 1300 uživatelů.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *