Po zkušenostech z předcházejících ročníků se tradiční první triatlon ze série české xterry proměnil na duatlon. V loňském roce  se tak stalo až na místě po přeměření teploty Vltavy, letos již dlouho dopředu byl tento závod jmenován oficiálně mistrovstvím ČR v terénním duatlonu o distancích 3 – 24 – 6.

Počasí je výjimečně letní, my přesto nejsme smutní z vyřazeného plavání. Start v 10:45 přímo na pláži. První běh vede jako každý rok nejprve hlubokým pískem z pláže pryč, na asfaltový chodník podél hlavní silnice, za chvíli přes most na druhý břeh blízkého vltavského přítoku až k loděnici, obrátka, zpět na most a za ním po druhém břehu a další vracečka podél tramvají až na pláž. Ve stínu topolů takový vedro není, což je fajn. První „okruh“ se běží pouze jednou. Já se řítím nejrychleji, za mnou naše nová soupeřka Cibul, pak Kačenice a Dášena.

V depu trávím standardně nehoráznou dobu a vyjíždíme takřka pospolu. První čtyři kilometry až po Barandovskej most se nedá uhánět, překážkou jsou nám: místní cyklisti, matky s kočárky, důchodci se psy, inlajnisti i jen tak chodci, taky v pravidelném rozestupu betonový sloupy. Kvůli těmto neobvyklým nástrahám na trati nechceme vyvinout zbytečně moc sil, setrváme v tomto seskupení a až před vjezdem do Chuchelskýho hájku se dostávám do čela, abych si první prudký stoupání mohla zplnahrdla vychutnat.

Snažím se dál o co největší náskok, což se mi zrovna daří, ale po prvním kole po kodrcavým sjezdu se dostávám do letos již známé situace s neposedným řetězem, který spadl mezi kliku a převodník – nedělám tu samou chybu a nervu ho pokusem o šlapání, inu slezu a lámu ho ručně, lámu ho celou jednu minutu a myslim, že u toho zešílim a víc než do ozubení koukám na ten kopec, kdo ze soupeřek z něj sjede. Jsem opravdu vyřízená. Nakonec se mi povede oživit stroj a do dalšího kola se dokocne cejtim i mírně odpočatá! Navíc vědomí, že jsem si za jedno kolo udělala takový náskok mě motivuje udělat si ještě jednou minimálně takový.

 

Cesta zpět z lesa přes dopravní uzel opět krkolomná, slyším tu a tam cosi hlasitě utrousit zrovna mnou ohrožený druh, jen nedokážu přesně identifikovat jejich problém. Nejspíš se týká mé zběsilé jízdy, cejtim totiž blížící se titul!

A zatímco jsme rajtovali po Chuchelském háječku, přišla doba nejsilnějšího slunečního záření a každý odvážný Pražan ulehl podél pro nás značené trasy skrz písečnou pláž a při pohledu na tento revír nahých těl rychle vyrážím do druhého běhu, který se od prvního liší pouze dvojnásobným počtem kilometrů. Už na první obrátce vidím svůj dostatečný náskok a nevěřím vlastním očím, že za tím náskokem je právě moje sestra. Takovou radost mi udělala. ¨

V té chvíli si dovolím zvolnit, není totiž dnes sportu konec… Vyhrávám tedy o dvě minuty před Kateřinou, prosíme pořadatele o rychlé vyhlášení a ještě začerstva nasedáme do vozu a necháváme své končetiny unášet Ostravské extralize vstříc. O tomto výkonu netřeba se rozep isovat, pouze zmíním, že jde o oddílovou povinnost se zúčastnit pětikilometrovýho běhu na dráze. Dáváme s Kateřinou časy: 19:50 a 20:04, nakonec jsme i spokojený a příjemně unavený.

Prohlédněte si kompletní fotogalerii z Xterra Žluté lázně.

Výsledky:

  1. Jan Kubíček
  2. Jiří Klíma
  3. Pavel Jindra
  4. Leoš Roušavý
  5. Jonáš Vojtěch
  6. Aleš Dedek
  7. Peter Bergh
  8. Libor Holub
  9. Zdeněk Tůma
  10. David Janda
  1. Ivana Loubková
  2. Kateřina Loubková
  3. Lenka Cibulková
  4. Dagmar Svěráková
  5. Růžena Kavanová
0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..